Předsezónní zamyšlení
A JE TO TADY...
Končí letní pauza a na dveře klepe nová kuželkářská sezóna. Po mnoha letech pravidelných účastí v lize, čeká hráče kolínského Áčka nová zkušenost – start v Divizi AS. Bývá pravidlem, že si družstvo, které sestoupí do nižší soutěže, plánuje okamžitý návrat zpět. Ostatně, kdo by to nechtěl? Jenže v případě KK Kolín A to zřejmě nebude tak jednoduché. Kdyby zůstal ligový kádr pohromadě, mohla by být šance na postup poměrně velká. Pravda je však taková, že z různých důvodů (zdravotních či osobních) skončili hned čtyři hráči.
1) Honza Pelák (nejlepší hráč Kolína v minulé sezóně s průměrem 560,04). Pamatuji si, jak mně kdysi říkal, že nemůže končit, protože by někdy rád hodil víc jak 625. V minulé sezóně byl hvězdou v Jičíně, kde se mu to povedlo – 633. Byla to celkově krásná podívaná, vyzvedl bych však těchto deset hodů za sebou – 9,9,9,9,9,8,9,9,7,9.
2) Martin Švorba (2. nejlepší hráč Kolína s průměrem 558,64). Sympatický a vždy usměvavý kuželkář. Nezapomenu na předminulou sezónu, kdy soupeřil s naší interligovou posilou (mým synem Mírou) o nejlepší výkony utkání. Sice jsme Náchod marně naháněli, ale byla to čistá kuželkářská radost, to sledovat.
3) Robert Petera (kdyby měl dostatečný počet kuželen, byl by s průměrem 561,50 naší jedničkou). Hostoval však za nás jen na jaře, když jako bývalý kolínský hráč nechtěl dopustit, aby KK Kolín sestoupil. Zaslouží poděkování nejen za výpomoc, ale taky za najezděné kilometry z Třebechovic.
4) Jirka Němec (nejlepší hráč Kolína v zápase 1. kola proti Hořicím). Vypadá to jako legrace, proč píši o jednom utkání - byl to však jediný zápas, který v sezóně odehrál. K němu mám hezkou vzpomínku. Cestou na zápas mu v autě povídám, že se mně snad po dvou letech podařilo odehrát 120 HS bez újezdu. Jirka na to: „Míro, to jako něco je?“ Vystoupil z auta, odehrál zápas a 0 chyb – vtipálek.
Ale dost vzpomínek. Má to být zamyšlení před novou sezónou. Uvidíme, jestli v ní bude platit „otřepané“, že je vždy lehčí nesestoupit, než něco vyhrát? Nám to však může být vcelku jedno, my už „spadli“. Jestli nás tedy něco čeká, tak to těžší. Podle papírových předpokladů bychom určitě neměli bojovat o postup, ale na startu sezóny máme všichni bodů stejně a teprve na jejím konci se ukáže, jak na tom kdo bude. Už mnohokrát se ukázalo, že když máte na své straně třeba štěstí, dá se vyhrát nad každým.
Takže chlapci, vy, kteří jste to po sestupu nezabalili, pojďme zabojovat o divizní výhry. Hoďme loňské ligové smutky za hlavu, nenechme se překvapit kvalitou soupeřů ani zaskočit kuželnou. Těšte se, jako se těším já. Divizi jsem hrál dost let za Konstruktivu, tak se po letech rád potkám s kuželkářskými soupeři a kamarády. Ať se nám daří!
56. ročník Memoriálu kolínských sportovců
